Jeruzalém – historie města

Přes 3000 let staré město, kde se denně potkávají tři hlavní světová náboženství. Město, kterým prošly dějiny.

Jeruzalém je velmi rozložité město, ale žije v něm pouze asi 700 tis. obyvatel. Přesto patří v Izraeli a vlastně na celém světě, k nejvýznamnějším městům. A to zejména díky událostem, které se zde průběhu věků udály, a které měly významný dopad na zdejší region, zemi a celý svět. Ano právě v Jeruzalémě nechal král Šaloumoun postavit první židovský chrám, zde byl ukřižován Ježíš Kristus a zde prorok Muhammad podnikl Noční cestu. Proto je Jeruzalém městem tří náboženství.

Tři náboženství

V Jeruzalémě se potkávají hlavní tři světová náboženství

• judaismus
• křesťanství
• islám

Žijí zde vedle sebe, situace je stále napjatá a dá se říci i výbušná. Zástupci všech tří náboženství si dělají na Jeruzalém nárok, pro všechny je velmi významný a důležitý.

Rozdělení Jeruzalému

Rozdělení Jerusalema na jednotlivé čtvrti částečně odpovídá i rozdělení dle náboženství. To hlavně platí o Starém Jeruzalémském městě, které se dělí na židovskou, muslimskou, křesťanskou a arménskou část.

Celý Jeruzalém je rozdělen na 3 hlavní části

• Staré město
• Olivovou horu a Horu Sion
• Moderní Jeruzalém

Staré město je uprostřed města a je obklopeno starými hradbami.

Jeruzalém se nedá obsáhnout pouze do jednoho článku, zaslouží si více prostoru. Budeme mu proto věnovat sérii článků.

V tomto dnešním článku projdeme zajímavá data v historii Jeruzaléma. Jednotlivé památky, o kterých budou další pokračování, budou na tento exkurz do bohaté historii navazovat.

Průřez historií Jeruzaléma

Historie Jeruzaléma je stará 3000 let, byl založen v době, kdy po celém území dnešního Izraele začali vznikat podobné osady. Jeho hvězda začala stoupat po jeho dobití králem Davidem.

Král David ( asi 1010 – 970 př. Kr.) a Šalamoun ( asi 970 – 930 př. Kr.) postupně sjednotili židovský národ a po dobití Jeruzaléma ho David vyhlásil hlavním městem Židů. A Šalamoun zde nechal vystavět první židovský chrám.

Podle bible víme, že po smrti Šalamouna se Židé rozdělili. Na severu země vzniklo Izraelské království a na jihu Judské království. Obě království postupně dobili Asyřané. Jeruzalém a celé území Izraele se stává místem bojů, válek a častého střídání vítězů. A vyhnání Židů z Judska.

Asyřany porazili Babyloňané, obsadili i Jeruzalém a v roce 587 zničili první chrám.

V roce 538 je porazili Peršané. Židé se mohli vrátit zpět a postupně zbudovali druhý chrám ( 515 př. Kr. ). Peršany porazili Makedonci po velením Alexandra Velikého. Postupně se začal po celé oblasti šířit řecká kultura. A jeruzalémský chrám byl zasvěcen Diovi. V roce 164 př. Kr. Došlo k židovskému povstání a Židé pod velením Judy Makabejského dobili Jeruzalém a chrám byl znovu vysvěcen. Ale to již pomalu přicházel čas Říma.

63 př. Kr. dobili Římané Jeruzalém. A střídali se zde různí správci. Pro uklidnění situaci uznal Řím judským králem Heroda, ten vládl v letech 37 – 4 př. Kr. Po jeho smrti převzali vládu jeho synové a následně přímo Řím. Do těchto poměrů, podle bible, přišel Mesiáš, narodil se Ježíš Kristus. A následně byl ukřižován.

Docházelo k četným střetům mezi Židy a Římany. Až král Hadrián ( 132-135 ) přestavěl Jeruzalém na římské město Aelia Capitolina, kam měli Židé zakázaný přístup. Židé byli dány do otroctví nebo ze země uprchli a rozptýlili se do různých zemích ( Diaspora ). V průběhu těchto válek byl zničen druhý chrám.

Za vlády římského císaře Konstantina I. ( 306 – 337 ), který zajistil v římské říši křesťanům svobodu vyznání, se začali poutníci cestovat po Svaté zemi. A v roce 335 byla v Jeruzalémě vysvěcena bazilika Božího hrobu.

Sedmé století lze nazvat v Jeruzalémě obdobím zvratů. V roce 614 ho Peršané dobili a vyvraždili křesťany, následně ale vyhnala byzantská vojska. To ale již přichází vzestup Islámu. A v roce 638 se stávají vládci celého území Palestiny.

V Jeruzalémě, který také muslimové pokládají za svaté město byly postaveny mešity – Skalní chrám a Mešita al-Aksá.

Židé a křesťané mohli žít v Jeruzalémě společně s muslimy po zaplacení tzv. Ateistické daně. V Jeruzalémě ale nic netrvá věčně. V roce 1009 zahájil místní chalífa v pronásledování bezvěrců a nechal strhnout Chrám Božího hrobu. Následně byl křesťanům zakázán vstup do města. Začíná období křížových výprav.

Po křižáckých výpravách vliv Jeruzaléma opadá. Židé jsou vyháněny z Evropy a postupně se vracejí do svaté země.

V roce 1516 dobývají Palestinu Osmané. Jejich vláda skončila až 1831, kdy Palestinu obsazují vojska pod velením egyptského vládce Mehmeta Alího. Osmané získávají Palestinu zpět za pomoci britských vojsk.

Do Palestiny proudí stále více židovských přistěhovalců. Objevují se první návrhy na založení židovského státu, vznikají první osady.

V době první světové války Osmané ztrácejí svůj vliv a Jeruzalém dobývá britské vojsko. Tlak na odchod Britů a vytvoření státu Izrael zesílil pro 2. světové válce a v roce 1948 je vyhlášen samostatný židovský stát Izrael s hlavním městem Tel Aviv. Rozpoutává se první Izraelsko – arabská válka. Židé válku vyhrají, získávají nová území, ale Jeruzalém se stává rozděleným městem. Část drží v rukou Izraelci a část Jordánci, vzniká tzv. Zelená linie. Následují další války a rozbroje. Po Šesti denní válce získávají nad Jeruzalémem moc Izraelci.

Přesto vše dnes žije v Jeruzalémě asi 500 tis. židů, 230 tis. muslimů a asi 15 tisíc křesťanů.

 To byla stručná historie Jeruzaléma, kde jeho dějiny určovali, děj věcích v okolních státech a území. A následně ovlivnili dějiny v Evropě a celém světě.

úvodní foto: pohled na Jeruzalém z Olivové hory – autor: Episcopal Florida